18.2.2006 Spáleniště
Účastníci této akce
Monika Pospíšilová–Bety: 250 bodů, 6. místo, splněná zkouška
Hanka Kremlová–Vendulka a Bert (závodil Bert ): 138 bodů, 12. místo, zkouška vyjde příště
Jan Pakosta–Akim: 192 bodů, 8.místo, zkouška vyjde příště
Šárka Peksová–Tai-či a Aška (závodila Aška): 253 bodů, 5. místo, splněná zkouška
Helena Habadová–jela koukat a nabírat zkušenosti
Petr Pospíšil–ometal se v pozadí víru událostí
Zub – bolel Moniku i když už byl vyrvaný
Vestičky – svítící, oranžové, krásné a nové rozdal Petr řidičům do aut.
Cesta – by proběhla bez problémů, kdyby se auto Šárky nechtělo mermomocí klouzat po ledovce a posléze parkovat v lese. Do lesa až nedojelo, zabrzdil ho sníh. Nakonec jsme seděli na pupíku na krajnici. Vestičky jsme vybalili a oblékli. Trojúhelník nainstalovali a pokusili jsme se to vytáhnout. Nešlo to. Vzbudili jsme Petra a donutili ho přijet. Helena dostala vestičku, Tai-ču a klíče od auta a čekala na Petra. Ostatní jsme se narvali do auta Monice a frčeli na Spáleniště. Přijeli jsme na minutu přesně v devět. Okolo Lipna byla cesta naprosto příšerná. Petr auto vytáhl a i s Helenkou a Tai-čou odvezl zpět na Špičák. Auto nemá ani škrábanec. Helča místo okukování a hodnocení psů a psovodů na Spáleništi uklízela penzión na Špičáku ( fain výlet, co Helčo!).
Sníh – bylo ho hodně a docela se i bořil.
Hlavní dojmy ze soutěže
–Hanka hlásí i co není, předvedla excelentní poslušnost
–Honza bojoval s lyžemi
–Monča málem proklela Betku, že nenajde poslední živou osobu (našla, je Pašák)
–Šárka Aška hledala lidi, Šárka hledala Ašku.
Cesta zpět na Špičák – Monika byla statečná a odřídila to až domů i když se její neexistující zub choval ohavně bolavě.
Plzeňáci – odjeli ještě v sobotu večer
Varáci – se na odjezd ještě vyspinkali
Alkohol – ani jsme nekonzumovali, bo jsme byli unavení.
Závěrečná myšlenka–příští rok je rozmetáme na hadry, všechny.