ZBKKK - Archiv

Přihlášení



Překlad

Zkoušky rozhodčích PDF Tisk Email
Zkoušky
Napsal uživatel Machová Šárka   
Sobota, 04 Únor 2006 19:37

4.2.2006 Žatec

Aktéři

Vladimír Kuchta–president SZBK ČR, rozhodčí, zkoušející
Jaroslav Sedlák–hlavní výcvikář SZBK ČR, rozhodčí, zkoušející
Vilda Babička–rozhodčí, zkoušející
Dita Finstrle–zkoušená úspěch + 3 hospitace
Radka Marzyová–zkoušená smůla hnusná, zavšivená
Dita Klarnerová–zkoušená úspěch + 2 hospitace
Šárka Peksová–zkoušená úspěch + 4 hospitace

Jelitní jednotka ve složení čtyř statečných, nastoupila v 8 30 ráno do zasedačky Chmelařství v Žatci. Dali jsme kafčo, nebo čajík a tím to přestalo být legrační. Dalo by se říci, že zkoušející nám šli po krku a většinou se jim dařilo. Nejdříve byl test. 30 otázek o FCI, chovu psů, veterinárním zákonu, anatomii a fysiologii psů a o výcviku psů. Pokračovali jsme praktickým posuzováním poslušností na cvičáku. Hodnotily jsme všechny všechno. Každá z nás velela jedné poslušnosti a její hodnocení obhajovala před komisí. Psovodi schválně dělali chyby, aby nám to trošku zpestřili.

Náležitě vymrzlí a rozklepaní jsme jeli do hospůdky na oběd. To bylo celkem fain.

Po obědě nás vyvezli na sutiny a plochy. Každá jsme velela jednomu speciálu a obhajovala jeho hodnocení před komisí. Posuzovaly jsme každá všechny čtyři speciály, k tomu se ale moc nepřihlíželo. Psovodi vcelku bezvadně servírovali jednu chybu za druhou a osobní dozor potřebovali dokonce i figuranti. Skoro by jsme přísahaly, že i ti psi to konili schválně.

Zpět do zasedačky jsme jely vcelku skleslé a to nás čekal ještě pohovor. Napsaly jsme každá jeden protokol o složení zkoušky, aby jsme dokázaly, že umíme zachovat nějakou štábní kulturu. Na pohovor jsme nastupovaly celkem smířené s životem. Komise nás ale rychle vyvedla z útlumu. Byly jsme tam jednotlivě a každé stačil první pohled a adrenalin začal konat své. Při zpětném pohledu se zdá, že každá z nás prokázala určitý stupeň tuposti i geniality. Velmi by nás zajímal pohled na nás z druhé strany, to jest ze strany komise. Na druhou stranu, možná dobře, že se to nedozvíme.

Výsledný dojem je, že jsme zase o kousek blíž k infarktu, ale máme to za sebou.

HURÁ!!!